Jmenuji se Šimon Brada, narodil jsem se 11.8.2010 a povím vám příběh o sobě. Narodil jsem se předčasně ve 27. týdnu těhotenství s porodní hmotností  680g. Mé předčasné narození nebylo z důvodu, že jsem spěchal na svět, ale abych neohrozil život své maminky. Vzhledem k mé těžké nedonošenosti to se mnou už od začátku nevypadalo nějak růžově. Potýkal jsem se s dechovou tísní a dalšími komplikacemi. Ale díky skvělému týmu neonatologie ve FN Motol, kteří se mnou můj nelehký boj nevzdali, jsem se ze všech těžkostí dostal a po třech měsících nechtěného pobytu v nemocnici jsem konečně mohl jít domů.

V následném období začal kolotoč různých vyšetření, kde mě posílali „od čerta k ďáblu“ a byla mi nakonec diagnostikována příšera nazvaná DMO diparetická forma. Od této chvíle začal můj boj s onou příšerou. Jediný způsob jak tuto příšeru porazit bylo usilovné cvičení dle Vojty, dle Bobath konceptu a dalších terapií. Z počátku se mi cvičit vůbec nechtělo, ale s postupem času jsem si zvykl a cvičení se stalo nedílnou součástí mého dosavadního života.

V současné době je mi 4,5 roku a dle postavičky z mé oblíbené pohádky, kterou mám mimochodem moc rád, si nechávám říkat „Rytíř Mike“. Mám i mladší sestřičku Violku, té říkám „čarodějko Eve“, která je pro mě nekonečná studnice nápadů, lumpáren, ale hlavně tahounem pro mé zlepšování nejen v motorických dovednostech.

Co se týče mých současných motorických dovedností, tak už umím vysoký klek s oporou a chvilku i bez oporyšikmý sedlezu po čtyřech a snažím se i o chůzi v chodítku.

Nyní jsem čerstvým absolventem 4-týdenní terapie „Kosmík“, kterou jsem absolvoval v klinice Axon. Tímto bych chtěl všem poděkovat, kteří se o mě v klinice Axon starali a hlavně svým „čarodějkám“ (terapeutkám), které se mnou cvičily. Moc mi tato terapie pomohla a zase mě kousek posunula k vítezství nad příšerou zvanou DMO. Vím, že tento boj bude dlouhý a těžký, ale jako správný rytíř se nevzdávám a nakonec jistě zvítězím.

V případě, že vás můj příběh oslovil a budete chtít nějakým způsobem přispět na moji další terapii, budu vám strašně vděčný. Ale chtěl bych vás zároveň požádat, abyste nezapomněli ani na mé kamarády a kamarádky, kteří svádějí podobný boj s onou příšerou.

Protože jak by řekl Rytíř Mike: „Takhle je to správné, ale hlavně RYTÍŘSKÉ“.